Udržet si lidi jen přes mzdu? Nesmysl.

• který mu vyloží své karty na stůl,
• od kterého se může učit,
• který mu otevřeně říká vše, co se ve firmě děje,
• který je předvídatelný,
• který ho nikdy nehodil přes palubu a je si jist tím, že to ani nikdy neudělá.

• vyšší mzda,
• možnost rozšířit své znalosti,
• nové lidi a žádná ponorka z těch současných,
• lepší životopis,
• a třeba i nové odvětví.

Pro mého kamaráda platí, že přístup jeho šéfa je pro něj důležitější než nové výzvy a platové ohodnocení.

Je to tedy o přístupu. Najít ten správný přístup, který podřízený ocení, a to v něm vzbudí loajalitu k vám, šéfovi. Když ten správný přístup najdete, je pravděpodobné, že se vás pak podřízený bude držet jak klíště :)

Co dalšího podřízení ocení?

Sama jsem to měla podobně. Krom výše zmíněných důvodů pro mě bylo důležité, aby mi můj šéf nechal dostatečnou volnost, a přesto mi byl ochoten pomoci, když jsem to potřebovala. Aby mě nechal si nabít pusu a zachránil mě, až když už jsem byla opravdu v koncích nebo to hrozilo nějakým průšvihem.

Takové šéfy jsem milovala a zůstávala s nimi. Dokonce jsem byla ochotná s nimi jít do jiné firmy, kdyby se tak rozhodli a chtěli mě s sebou. A to nehledě na mou spokojenost ve stávající firmě.

Každý jsme jiný, a tak i každý z nás vyžaduje od svého šéfa jiné věci. Někdo ocení to, co je důležité pro mě a mého kamaráda, jiný zas ocení něco jiného.

Ovšem každý z nás manažerů má tendenci si na pohovoru vybrat právě toho člověka, který je nám nejblíž. A to i v tomto uvažování. Takže pokud jste si celý tým sestavili sami, je velká šance, že vaši podřízení ocení to samé, co vy.

Když jste ale tým podědili, musíte sami přijít na to, co kterého podřízeného motivuje k tomu pracovat právě pro vás a co máte dělat, aby s vámi podřízený zůstal. Nejlépe se na to přichází, když to máte s kým probrat. Ideálně s někým zkušeným, kdo už zažil mnoho podřízených a má tak bohaté zkušenosti.

A co když to neocení?

Nedělám si iluze, že všichni podřízení dokáží ocenit přístup svého šéfa a kvůli tomu mu budou navěky loajální.

Sama jsem měla pár podřízených, kteří to neocenili. Ale bylo to vzájemné. Stejně jako oni nebyli „věrní“ mně, já je neshledávala jako klíčové lidi ve svém týmu. Nebyli to ti, na které jsem se mohla spolehnout za všech okolností a kteří pro mě pracovali do úmoru. Takže mi pak ani nevadilo, že odešli za lepší nabídkou. Vlastně v některých případech jsem to dokonce vítala, protože mě jich ta lepší nabídka zbavila a já se mohla pokusit najít vhodnějšího člověka :)