Jsem ješitný člověk a nebojím se to přiznat. Kdybych ješitná nebyla, určitě bych to nedotáhla tak daleko. Svou ješitnost beru jako zásadní vlastnost, která mi umožnila se dostat na manažerskou pozici. Ješitnost byla tou, která mě pokaždé vybičovala k ještě větším a ještě lepším výkonům.
Ale také to byla ješitnost, která mě málem položila. Touha udělat vše dokonale, k plné spokojenosti šéfů a lépe jak ostatní, mě málem dovedla k syndromu vyhoření. Kvůli své ješitnosti jsem málokdy šla za šéfem s tím, že si s něčím nevím rady a ať mi pomůže. Chtěla jsem si se vším poradit sama a ukázat tak, že jsem nejlepší.
Ješitnost má dvě strany mince a je jen otázkou, jak je vybalancovat.
Ješitnost úzce souvisí se sebevědomím. Potřeba dokázat, že na to mám, nebo že jsem nejlepší ukazuje na nedostatečné sebevědomí. Aspoň to byl můj případ.
Svou ješitnost se mi podařilo usměrnit až ve chvíli, kdy jsem si začala být vědoma své vlastní hodnoty a přestala se snažit ostatním ukázat, že na to mám. V tu chvíli mi také začalo být jedno, že žádostí o radu svému šéfovi ukážu, že něco neznám nebo že si s něčím nevím rady.
Jak říká české přísloví – učený z nebe nespadl. Rodiče nám to obvykle říkají už v dětství, pravý význam však většina z nás pochopí až v dospělosti. :)
A teď se přepneme do pohledu rozumného šéfa a koukneme se na to z jeho strany. Co mu vaše žádost o radu signalizuje?
Jak vidíte, žádný z pohledu rozumného šéfa není, že jste blbec nebo že jste neschopný. Proto není důvod se bát poprosit o radu.
Obzvláště pokud máte jen trochu vstřícného šéfa, určitě využijte jeho zkušeností a ptejte se ho. Můžete se tak přiučit spoustě nových věcí, které využijete ve své další kariéře.
Hodilo by se vám víc jednoduchých návodů pro každodenní manažerské situace?
MANUÁL ZAČÍNAJÍCÍHO MANAŽERA
Jedinečná příručka pro všechny začínající manažery, která vás úspěšně provede prvním rokem vaší manažerské kariéry.