Největší omyly, kterých se můžete při delegování dopustit

Jsou hned 4. Některé jsou čistě začátečnické a jiné můžou přetrvávat i pár let. A všechny způsobují to, že nedelegujete. Pak se vám práce kupí a vy se ji snažíte zvládnout vlastními silami. Trávíte v práci spousty hodin navíc, a přesto se seznam úkolů nezmenšuje, ba naopak. A vaše síly ubývají.

Pojďme společně zjistit, jaké uvažování omyly způsobuje a proč není správné.

Omyl č. 1 – Bojíte se delegovat

Když máte před sebou kupu úkolů a nevíte kam dřív skočit, měli byste část úkolů delegovat na své podřízené. Vy víte, že je to potřeba. Jenže si nemůžete pomoct. Delegování je pro vás něco nového, neznámého. Necítíte se v něm komfortně. Doteď jste byli tím, na koho se delegovalo a najednou máte být tím, kdo práci aktivně rozděluje a ne jen pasivně přijímá. Nevíte jak na to, tápete a nechcete se spálit.

To je naprosto přirozená reakce, jenže víte co? Šance na to, že to dopadne špatně, je 50 na 50. To není zlé, že? Tak se přestaňte bát a jděte do toho. A nenechte se odradit prvními neúspěchy, kdyby náhodou přišly. Jak se říká „učený z nebe nespadl” a delegování je jen jedna z mnoha dovedností, kterou se v průběhu života musíte naučit.

Omyl č. 2 – Myslíte si, že delegováním strávíte víc času, než kdybyste práci udělali sami

Už takhle nemáte času nazbyt a když si navíc představíte, kolik času vám zabere vysvětlení úkolu podřízenému, jeho kontrola a vše, co s delegováním souvisí, tak to vyhodnotíte jako ztrátu času.

Může být. Ale jen když se ten úkol nebude opakovat. Když to bude pravidelný úkol, strávíte sice poprvé, podruhé a možná i potřetí víc času delegováním, než kdybyste ten úkol udělali sami, jenže počtvrté, popáté a dál už svůj čas ušetříte.

Navíc jsou případy, kdy se delegování vyplatí i u jednorázových úkolů, ale to tu nebudu rozebírat.

Omyl č. 3 – Myslíte si, že sami práci uděláte nejlépe

Je dost dobře možné, že jedině vy konkrétní úkol zvládnete udělat k vlastní spokojenosti. Ale v určité chvíli začnete narážet na své časové možnosti a pak vám nezbyde nic jiného, než i takové úkoly delegovat a zároveň podřízené naučit, jak mají dojít k tak skvělému výsledku, jako byste došli vy sami.

Navíc je rozdíl mezi myslet si a vědět. Když to nezkusíte a úkol uděláte sami, těžko zjistíte, jestli by ho podřízení nezvládli udělat tak, že budete spokojeni.

Omyl č. 4 – Bojíte se, že podřízení udělají práci lépe jak vy

To nejzáludnější jsem si nechala na konec. Protože to si nikdo nechce přiznat. Ani já. 😊 Naše ego nám to nedovolí. Nicméně si to aspoň zkuste představit, že delegujete úkol a podřízený vám dá mnohem lepší výsledek, než kterého byste docílili sami. Ta ostuda. Teď se to o vás provalí a vaší kariéře je konec. Samozřejmě přeháním, ale třeba byste ve svých myšlenkách došli až tak daleko.

Jako každá mince má dvě strany, i na toto se dá koukat jinak. Vy můžete být rádi, že máte tak šikovného podřízeného, který umí něco víc jak vy. Doplňuje vás. Vaše kariéra je odvislá od výkonu celého vašeho týmu pod vaším vedením. Proto je to vlastně vaše výhoda a můžete na tom postavit svůj kariérní růst. 😉

Uvažování změněno a co dál?

Mentální bloky delegování zmizely a teď jste rozhodnuti delegování rozjet ve velkém. Jak jsem se už zmínila, delegování je dovednost, kterou se můžete naučit. Můžete se ji učit za pochodu, projít si pár nezdary a poučit se z nich nebo se můžete vydat zkratkou a zkrátit tak období učení a minimalizovat chyby. Pokud se rozhodnete vydat zkratkou, tady máte detailní návod, s kterým bude delegování hračka a přinese vám kýžené výsledky. >>>